Kolik dává stát dávek do Ústeckého kraje? Jsou to čtyři tisíce na hlavu, nejvíce v republice
Ilustrační foto
Louny

ČR - Téměř tři procenta státního rozpočtu putují na dávky státní sociální podpory. Nejvyšší částky na dávky státní sociální podpory v přepočtu na jednoho obyvatele byly vynaloženy v Ústeckém kraji. Vyplývá to ze sdělení Českého statistického úřadu.

V roce 2017 dosáhly celkové výdaje na dávky státní sociální podpory 34,3 mld. Kč, meziročně tak došlo ke snížení o 657 mil. Kč. Podíl výdajů na dávky státní sociální podpory na státním rozpočtu představoval 2,7 %.

Dávky státní sociální podpory zahrnují přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, porodné a pohřebné. Výdaje na rodičovský příspěvek tvořily v roce 2017 dvě třetiny celkových výdajů na dávky státní sociální podpory, čtvrtina výdajů putovala na příspěvek na bydlení. Zatímco přídavek na dítě, příspěvek na bydlení a porodné jsou dávky příjmově testované, u rodičovského příspěvku a pohřebného se příjem rodiny nezjišťuje.

„Výdaje na přídavek na dítě tvořily pouze 7 % z celkových výdajů na dávky státní sociální podpory. Pokud jde však o počet vyplacených dávek, představovaly přídavky na dítě nejčastěji vyplácený druh dávky,“ uvádí Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Z celkového počtu téměř 10 mil. vyplacených dávek v roce 2017 představovaly přídavky na dítě přes 40 %. Měsíčně bylo v průměru vyplaceno 343 tisíc dávek tohoto druhu. Rodičovské příspěvky tvořily 34 % a příspěvky na bydlení 25 % celkového počtu vyplacených dávek státní sociální podpory. Nárok na porodné měla jen každá šestá matka novorozence a pohřebné bylo vyplaceno ve 2,6 tisících případů.

Nejvyšší částky jdou do Ústeckého kraje

Nejvyšší částky na dávky státní sociální podpory v přepočtu na jednoho obyvatele byly vynaloženy v Ústeckém kraji, kde dosáhly téměř 4 000 Kč na jednoho obyvatele, dále v Moravskoslezském kraji a Hlavním městě Praze. Nejnižší naopak byly v Plzeňském a Zlínském kraji a v Kraji Vysočina.

Zastoupení mužů mezi příjemci rodičovského příspěvku se v roce 2017 lišilo jak podle věku, tak podle místa trvalého bydliště. Muži starší 35 let byli mezi příjemci rodičovského příspěvku zastoupeni třikrát častěji než muži do 24 let.

„Zatímco zastoupení mužů s trvalým pobytem v České republice mezi příjemci rodičovského příspěvku činilo v roce 2017 1,8 %, muži s trvalým pobytem mimo Českou republiku tvořili 11,7 %,“ doplňuje Markéta Pištorová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.

Více informací nejen o dávkách státní sociální podpory, ale též o důchodovém a nemocenském pojištění, dávkách pěstounské péče, dávkách pomoci v hmotné nouzi, dávkách pro osoby se zdravotním postižením, příspěvku na péči, vybraných sociálních službách a mezinárodním srovnání výdajů na sociální ochranu naleznete v nově vydané publikaci Vybrané údaje o sociálním zabezpečení – 2017 na webu ČSÚ. Publikace vychází z datových zdrojů Ministerstva práce a sociálních věcí.

REKLAMA
REKLAMA

Podmínky užití

Texty označené jako (PR) nebo (PI) případně Reklamní sdělení či Sponzorováno jsou placenou inzercí.

Obsah tohoto webu je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování obsahu tohoto webu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu vydavatele webu výslovně zakázáno.

Za obsah inzerátů nese odpovědnost jejich zadavatel. Redakce se nemusí s obsahem inzerátů ztotožňovat a nenese žádnou odpovědnost za případné škody, které jejich zveřejněním vzniknou.

Nahoru