Mostecko, Chomutovsko – Těžba hnědého uhlí na Mostecku de facto skončila, ale skutečný příběh této krajiny teprve začíná. Oblasti, které dříve připomínaly nehostinnou měsíční krajinu, se dnes dostávají do centra pozornosti přírodovědců. Ukazuje se totiž, že posttěžební lokality jsou v mnoha ohledech cennější a pestřejší než běžná zemědělská pole, a to zejména v náročném zimním období.
Zatímco okolní krajina bývá v zimě často monotónní a chudá, bývalé těžební oblasti nabízejí úkryt i potravu řadě živočichů. Rekultivované výsypky v kombinaci s plochami ponechanými přírodě (tzv. spontánní sukcesí) vytvářejí unikátní mozaiku prostředí, která funguje jako klíčové zimoviště pro ptactvo.
Otevřená krajina s řadou míst vhodných k úkrytu. To různé druhy ptáků vyhledávají i v lomu ČSA. Foto: jip
Není rekultivace jako sukcese
Odborníci zdůrazňují, že pro biodiverzitu je zásadní způsob, jakým se s plochami po těžbě nakládá. Ne každá úprava je totiž pro přírodu stejně přínosná. „Řada rekultivovaných ploch není ani v zimním období pro ptáky příliš vhodná. Naopak mnohem zajímavější jsou plochy ponechané sukcesi nebo dosud neupravené. Díky dostatku semen různých druhů rostlin, které zde nikdo neseká ani nesklízí, představují pro ptáky v zimě atraktivní zdroj potravy,“ vysvětluje Mgr. Václav Beran, vedoucí přírodovědného oddělení Oblastního muzea v Ústí nad Labem.
Plochy ponechané přirozenému vývoji jsou členitější a nabízejí drobné biotopy, jako jsou tůně, suchá vyvýšená místa nebo podmáčené plochy, které jinde v krajině prakticky vymizely.
Drozd kvíčala je typický zimní druh, který se v posttěžební krajině vyskytuje početněji než v souvislých lesích. Využívá otevřené plochy s keři a nálety, kde nachází dostatek potravy v podobě bobulí, šípků a dalších plodů, které na sukcesních stanovištích přetrvávají i během zimy. Foto: Pixabay.com/CC0
Kdo na výsypkách zimuje?
Díky pestré struktuře, kde se střídají otevřené plochy, křoviny a mladé lesíky, zde nacházejí domov různorodé ptačí druhy:
- Skřivan polní: Vyhledává nízkou vegetaci s dobrým rozhledem, kde se živí semeny plevelů a trav.
- Drozd kvíčala: Využívá sukcesní plochy s náletovými dřevinami, kde nachází šípky a bobule, které jinde v zemědělské krajině chybí.
- Konopka obecná: Na Mostecku nejen zimuje, ale i hojně hnízdí; vyhovuje jí mozaika otevřených ploch se stabilním zdrojem semen.
- Konopka žlutozobá: Vzácný host ze severu, pro kterého jsou kamenité a travnaté výsypky náhradou za jeho přirozené severské prostředí.
- Strnad luční: V těžební krajině na Mostecku zimuje v početných hejnech čítajících desítky až stovky jedinců.
Oáza v moři chemie
Současná zemědělská krajina je pro zrnožravé ptáky často nehostinná. Obrovské lány jsou kvůli intenzivnímu využívání chemie prakticky bez plevelů, a tedy i bez potravy. Posttěžební oblasti Mostecka tak plní roli jakési oázy. Bez těchto specifických ploch by mnoho ptačích druhů bylo nuceno migrovat mnohem dále na jih.
Strnad luční je druh pěvce, který hojně hnízdí i zimuje v těžební krajině na Mostecku. V zimě tvoří hejna desítek až nižších stovek jedinců, která vyhledávají semena rostlin. Foto: Pixabay.com/CC0
Právě spontánní sukcese se ukazuje jako cesta k nejvyšší biodiverzitě. Čím pestřejší mozaika biotopů na místě bývalých lomů vznikne, tím odolnější a cennější tato nová krajina pro budoucnost bude.
