Krásný Dvůr – V zámeckém parku v Krásném Dvoře se po dlouhých letech chátrání a uzavření začíná psát nová kapitola jednoho z jeho nejzajímavějších zákoutí. Tým státního zámku postupně obnovuje a čistí tajemnou Poustevníkovu rokli. Pro návštěvníky je v těchto dnech již vyčištěná a zpřístupněná první část – historické schodiště a cesta k Památníku padlým.
„Jsou místa v našem parku, která mnozí z vás znají. A pak jsou ta, kolem kterých možná chodíte celé roky, ale nikdy jste neměli možnost nahlédnout dovnitř. Jedním z nich je Poustevníkova rokle. Po dlouhých letech, kdy byla tato romantická a zároveň trochu tajemná část krásnodvorského parku pro návštěvníky uzavřena, se náš tým postupně snaží vrátit ji zpět do života,“ popisuje vedení Státního zámku Krásný Dvůr.
Cesta k Památníku je volná, terén je však strmý
Obnova celého údolí si žádá spoustu práce a času. Týmu se již podařilo odbahnit a vyčistit samotnou rokli, stejně jako staré cesty a schodiště, které do ní vedou z horní louky.
„A máme pro vás první dobrou zprávu. Schodiště a cesta k Památníku padlým jsou nyní vyčištěné a tato část je opět přístupná. Prosíme však o velkou opatrnost. Cesta vede po velmi strmém historickém schodišti a rozhodně není vhodná pro každého. Pokud se sem vydáte, počítejte s náročnějším terénem, vezměte si pevnou obuv a především nepřeceňujte své síly. Bezpečnost musí být vždy na prvním místě,“ zdůrazňuje vedení zámku.
Foto: Zámek Krásný Dvůr
Cesta od Památníku padlým dále k Poustevně a hrobce zatím pro veřejnost kompletně připravená není. K hrobce lze v současnosti sestoupit jiným, vzdálenějším schodištěm, u něhož rovněž platí upozornění na strmý a náročný terén.
Údolí, které mělo v návštěvnících vyvolávat emoce
Proč správa zámku věnuje návratu do této části parku tak velkou péči? Odpověď leží v historii. Dnešní Poustevníkova rokle se původně nazývala Ráchel a na konci 18. století patřila k nejpůsobivějším částem nově budovaného krajinářského parku Jana Rudolfa Černína.
„Nebyla vytvořena jen jako cesta krajinou. Byla promyšlena jako skutečný příběh. Návštěvník postupoval stále hlouběji do údolí, okolní krajina se stávala temnější a tajemnější a cestou jej čekala nejrůznější překvapení,“ vysvětluje vedení zámku.
Roku 1786 zde vznikla samotná Poustevna, která zvenčí připomínala mechem porostlou jeskyni či ruinu, ale uvnitř ukrývala pohodlný prostor s nábytkem a krbem. Z Poustevny vedla přibližně čtyřicet metrů dlouhá podzemní chodba směrem k hrázděnému kostelíku na skále. Ten se však stejně jako velký dřevěný most nazývaný Čertova lávka do dnešních dnů nezachoval.
Nejpůsobivější vyvrcholení čekalo na návštěvníky na samotném konci rokle. „Na konci rokle čekala návštěvníka hrobka se sarkofágem, vytvořená rovněž roku 1786. Temný klenutý prostor, voda protékající interiérem a mohutný kamenný sarkofág nebyly samoúčelné. Toto místo mělo člověka zastavit, vyvolat v něm pocit tajemna a připomenout mu pomíjivost lidského života. Poustevníkova rokle tak nebyla pouhou romantickou kulisou. Byla cestou, která měla svého návštěvníka překvapovat, měnit jeho náladu a nakonec jej přimět k zamyšlení,“ dodává zámek s tím, že na obnově tohoto zapomenutého koutu parku bude nadále pracovat.
